Fantasyobchod.cz - vše pro milovníky fantasie



Registrovaní uživatelé
0 online - více info

Login:

Heslo:

Přihlásit se zde

Jazykové verze:

Annabel Lestrange-V zrcadle temnot - Nádraží King´s Cross

Nádraží King´s Cross :: Autor: Annabel
z povídky Annabel Lestrange-V zrcadle temnot
Žánr: Romantika, Temné, Psychologické
Žánr2:
Postavy:
Harry Potter, Draco Malfoy, Lucius Malfoy, Narcisa Blacková-Malfoyová


Přístupnost: Od 12ti let
Obdobi: 6 ročník
Kapitola: 2 z 5


1. Kapitola || 3. Kapitola


Ve výpočtu pravděpodobnosti, že staré tůčko trasu Moskva-Londýn zvládne bez obtíží, se Annabel nemýlila, nejen že doletěli, ale doletěli dokonce příjemně a včas. Přesto se Annabel ulevilo, když stanula nohama pevně na zemi. Nebyla přeci jen žádná techniky milovná mudla, že by si let letadlem užívala, když už létat, tak pouze rekreačně na svém koštěti Nimbus 2007. Rozhodla se, že nebude plýtvat dalším časem na cestování po mudlovsku, proto jen vyšla před letiště Heathrow a odtud se přemístila přímo na nádraží King´s Cross-na dámskou toaletu. Než však stačila opustit kabinku, uslyšela z umývárny hlas, patřící nejspíš černošské ženě.
„Vůbec nevím, co si myslet o novém systému, co v Bradavicích Brumbál zavádí. Chce, aby byl předmět Studim mudlů zařazen do hlavního studijního plánu mezi povinné předměty! To ještě tak, aby můj syn musel povinně studovat takovýhle podřadný předmět. Ať si na něj chodí mudlovští šmejdi, pro mě za mě, ale ať takové nesmysly nevtloukají do hlav našim dětem, dětem z čistokrevných rodin.“
Annabel stále setrvávala v kabince. Moc dobře věděl, kdo je ta žena. A ještě lépe věděla, kdo je její společnice.
„No tak se přeci uklidněte, paní Zabiniová,“ zazněl další, tentokrát mnohem jemnější hlas, patřící jistě ženě urozeného a vznešeného původu. „Nevidím to tak špatně, letos má naopak přibýt povinná nitrobrana. To je přeci pokrok, ne? Na to, že byla až do loňského roku Ministerstvem zakázaná…A dokud nebude studium mudlů oficiálně schváleno jako povinný předmět, Blaise si ho nemusí zapisovat. Však nás Draco by se na něj nepřihlásil ani omylem. Zato na nitrobranu se těší. Představte si, kdo ji bude vyučovat. Moje vlastní neteř Annabel Les..“
Než ale stačila Narcissa Malfoyová svou neteř představit (aniž by tušila, jak blízko od ní se nachází), přemístila se Annabel ještě o kousek dál-přímo za tetina záda.
„Baf!“ vykřikla a zezadu ji objala. Narcissa hlasitě vykřikla a paní Zabiniová dostala leknutím málem infarkt.
„Ahoj teto!“ zavolala radostně Annabel, nevšímajíc si reakcí na nečekaný vpád. Teprve pak Narcisse došlo, že ta, o které se před chvílí bavila, je přímo u ní, její neteřinka Annabel. Přivítaly se objetím a polibky na tvář (za udiveného pohledu tlusté paní Zabiniové) a až po chvíli si uvědomily, že se tísní na dámských záchodkách.
„Tak toto je naše Annabel, Lesley,“ představila Annabel konečně Narcissa. „To ona bude letos učit naše děti nitrobranu.“ Annabel neušlo, že v hlase její tety se odrážela zřetelná pýcha.
Když se v polovině průchodu k nástupištím konečně zbavily Lesley Zabiniové, Narcissa zvolnila krok a zatvářila se ustaraně. Teprve teď si Annabel všimla, jak se tetina tvář změnila. Byla hubenější, unavenější a starší. Nebylo pochyb, že Narcissa Malfoyová má starosti. Annabel by se jí ani nemusela ptát jaké, stačilo se soustředit a vyčíst jí vše potřebné z hlavy, to uměla jako učitelka nitrobrany skvěle, ale nechtěla to udělat. Nechtěla to vědět.
„Tak moc ráda tě vidím, Annabel,“ zašeptala Narcissa. „Daří se mi hrozně. Mého manžela zavřeli za zradu do Azkabanu a můj syn Draco…“ Annabel se zdálo, že jakmile se zmínila o svým synovi, bylo jí do pláče.
„Nedělej si starosti, teto, prosím,“ snažila se ji okamžitě utěšit.
„Dějí se zlé věci, Annabel.“ Narcissa jí pohlédla do očí-její dříve nádherné modré oči byly potažené vrstvou šedé únavy. „Jsem ráda, že ses vrátila…ale ještě abych měla strach o tebe!“
Annabel se chtíc nechtíc musela usmát. „O mně strach mít nemusíš. Já bych dokázala ochránit vás všechny.Snad k tomu dostanu příležitost…“
Než to však dořekla, ucítila, jak jí něco bolestivě stisklo paži-otočila se a zjistila, že to byla překvapivě Narcissina ruka. „Annabel!“ téměř zakřičela a to tak, že se po ní otočilo pár zvědavých mudlů. „Musíš mi pomoci! Ty mi totiž můžeš pomoci!“
„Co se děje, teto?“
Narcissiny rty se chvěly a ona celá zbledla. I když byla o něco vyšší než Annabel, připadala jí najednou seschlá a maličká. „Musíš mi dát pozor na Draca. Chystá se něco moc zlého…Pán zla…“
Annabel ji však nenechala domluvit.Přitiskla jí prst k ústům, aby se utišila, pak ji objala kolem ramen a přemístily se k přepážce mezi nástupišti devět a deset, kde zdaleka nebylo tolik svědků jejich rozhovoru.
„Udělám,cokoli budu moci, teto. Dám na tvého syna pozor.Slibuji.“
Na Narcisse bylo vidět, že jí spadla obrovská tíha ze srdce. Očí jí zvlhly dojetím a dokonce se i chabě pousmála. „Děkuji ti, Annabel. Ani nevíš, jak jsem ti za to vděčná…“
„Nemáš zač, teto. Udělám, co bude v mých silách, aby se mu nestalo nic zlého.“
Narcissa vypadala, že se samou vděčnost vrhne Annabel k nohám, tak Annabel radši rychle přistoupila k přepážce, aby se dostaly včas dovnitř, spěšný rychlík do Bradavic odjíždí za patnáct minut.
Annabel Narcissu následovala až k místu, kde na ni čekal její syn Draco. Annabel se podivila, když ho viděla-za těch deset let, co se neviděli, se změnil k nepoznání. Byl poměrně vysoký, hubený, s ostrými rysy a s vlasy barvy světlé platiny. Annabel si všimla, že se podobá svému otci Luciovi, kterého neměla v lásce kvůli matce Bellatrix, ale ještě snad více se Draco podobal matce-měl její gesta, její pohyby…ale hlavně oči, modré oči a hluboký, zvláštní pohled, který však trochu stydlivě sklopil, když mu Annabel podala ruku. Neušlo jí, že se její bratranec nepatrně začervenal a předstíral, že zkoumá pečlivě naleštěný prefektský oznak skvící se mu na hrudi.
„Je čas jít,“ řekla Narcissa. Annabel se zdvořile odvrátila, když objala a políbila svého syna na rozloučenou-věděla, že do toho ta nebohá žena dává všechnu vnitřní sílu. „Sbohem, Draco…a piš mi často, prosím. Sbohem, Annabel…a děkuji za všechno.“
Nastoupili mlčky do vlaku, Draco s kufrem a s klecí s krásnou sněžnou sovou, Annabel jen s kabelkou. Tam se ale okamžitě rozdělili,Annabel si chtěla najít tiché, nejlépe osamělé kupé a Draco musel jít plnit povinnosti prefekta. Všimla si ale, že se v její přítomnosti neustále dívá na špičky svých bot, dokonce si ani nevšiml, že ho shání jeho dva věrní kumpání Crabbe a Goyle.


Počet přečtení: 434 krát
Hodnocení: 9.50 [2 hlasů]
1. Kapitola || 3. Kapitola
Vydáno: 30.04.2008 07:57 :: Aktualizováno: 30.04.2008 07:57

Hodnocení kapitoly
Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé.
Komentáře u kapitoly

Any dne 30.04.2008

No, z první kapitoly ti toho moc neřeknu, ale určitě budu sledovat co se z toho "vyklube". Jen představa Draca, jak se červená a kouká se do země se mi moc nezdá :-D




romantix dne 30.04.2008

zacina to zajimave. Po prescteni popisku jsem si pomyslela "a jeje, dalsi uca, co svede snapea", ale tohle je dobre..mas dobry, ctivy styl, uveritelne postavy a nechavas ctenare v napeti (nevime, co je Annabel zac, na kterou stranu se vlastne prida...). Jen mi prijde trochu zvlastni, Narcissa Malfoyova a verejne zachodky?




Reklama



© 2006 Fanfiction.PotterHarry.Net


Design made by watatsumi.net ~ Powered by Weall
Textová reklama: Golfové vybavení | Figurky a repliky | Střední škola Tábor | Levné elektrospotřebiče |

Disclaimer: All publicly recognizable characters, settings, etc. are the property of their respective owners.
The original characters and plot are the property of the author. No money is being made from this work.
No copyright infringement is intended.